Vážení spoluobčané,
přeji vám dobrý rok. Klidný, předvídatelný – takový, ve kterém vás už nic nepřekvapí. Ano, přeji si válku. Ani to, co už nás přece nemá čím překvapit. Ano, nechci vládu, která by tomu bránila.
Když jsem loni touto dobou stál před vámi, mluvil jsem o hodnotách. O důvěře, odpovědnosti a férovém vedení. A musím říct, že letos mohu s uspokojením prohlásit: tyto hodnoty přežily. I když leckdy jen díky tomu, že se jich nikdo raději ani nedotýkal. Nešlo je tedy zcizit.
Rok 2025 nám přinesl mnoho otázek. Například: kolik bitcoinu se vejde do jedné kauzy a kolik lidovců na špičku jehly? Kdo je skutečný majitel anonymního kryptoměnového účtu a jestli existuje Bůh? A kolik “nevysvětlitelných” příjmů je ještě přijatelné pro člena vlády, než se tomu začne říkat problém, a proč nikdo bitcoiny nedaroval na nákup munice?
Jistě, padaly naivní návrhy na výměnu vlády spolupracující s organizovaným zločinem. I já jsem to slyšel. Bylo to hlasité, ale na podporu se nesešla demonstrace, nešlo o chvilky pro demokracii. Ale všichni víte, že člověk nesmí jednat impulzivně. Všechno má svůj čas. I řepka musí jednou dozrát. A ten ještě… no, jednoduše nepřišel.
Chápu, že si někteří z vás mohli přát tvrdší krok z Hradu. Jenže prezident není od toho, aby do všeho hned zasahoval, i když země pochoduje na místě a dělá obraty za pochodu. Prezident má být v první linii jako skála. A skála se přece nepohybuje pokaždé, když kolem někdo křičí “korupce!”. Ani k zatýkání na úřadu vlády jsem se v roce 2013 nevyjadřoval, a to do vazby šli dva následovníci v mojí funkci velitele 601. skupiny speciálních operací. Proto jsem povýšil také náčelníka generálního štábu, protože my jsme speciální.
Mým úkolem bylo dát zemi řád a klid. A to se, myslím, povedlo. Podržel jsem vládě a situace se ustálila. Řád s temnými žilkami do Kremlu byl zachován. Hybridní vláda nepadla všichni si zachovali tvář. Ani důvěra občanů se nepohnula. Je to přece český sen tato vláda, která je lepší než ta slovenská, maďarská nebo ugandská.
Ano, zazněly i výzvy k tomu, abych jmenoval novou vládu. Ale dovolte mi malou úvahu: Když máte loď děravou, má v první linii smysl vyměnit posádku, nebo raději prohlásit, že voda je přirozenou součástí plavby a soustředit se na udržení se u vesel, aby plavba přes Styx v řádně a v klidu doplula na své místo?
Moudře jsem se po poradě s nikým nevolenými poradci a mými sponzory rozhodl pro druhou variantu. A dnes mohu s klidem říct, že loď stále pluje směr jih, neboť tam jsou země, kde je řád a klid. Alespoň zatím.
A k tomu přece byl prezident vždy, velká hlava státu, – aby byl zárukou kontinuity. Ať už si pod tím každý představí, co chce.
Přesto jsem přesvědčen, že tento rok bude jiný. Věřím, že vláda si vezme z loňských zkušeností ponaučení. Že pochopí, že politická důvěra není něco, co si můžete naklikat na burze, zaplatit z veřejných peněz v kampaních nebo vyjednat na reprezentačním plese AČR.
Věřím také, že občané této země budou i nadále bdělí a ostražití. Že budou klást otázky, budou studovat komunikační karty. Že si nenechají vše vysvětlit jen jako “komunikační šumák”. A že nezapomenou, že stát není firma – a už vůbec ne start-up. V první linii je totiž třeba držet hlavně krok.
Přeji vám do nového roku hlavně trpělivost, řád a klid. Tu budeme potřebovat všichni, protože, jak už jsem říkal, a opakuji to každý rok: Naše země nevzkvétá. Už je to tady taková tradice.
Děkuji za pozornost, přeji vám pevné nervy a delší klobásky.
