Dnes 20. 3. 2023 je tomu přesně 20 let, kdy USA začaly okupaci Iráku. Byla to ilegální válka bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. Americký prezident G. W. Bush, britský premiér Tony Blair a jejich spojenci tuto válku vedli pod nedoloženým tvrzením o údajných zbraních hromadného ničení vlastněných Irákem, přestože tam inspekční tým OSN žádné takové zbraně nepotvrdil.

V této souvislosti je zajímavý vztah USA k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu (ICC), který USA pomohly ustavit. Byl to právě G. W. Bush, který od ICC odstoupil. Je otázkou z jakého důvodu? Patrně proto, aby mohl po světě vést ilegální války a aby on a jeho spojenci nemohli být za různé válečné zločiny potrestáni?

V současnosti řada zemí neuznává jurisdikci ICC, a to včetně Ruska (odstoupilo v roce 2016) a USA (podpis stažen v roce 2001). Ani Ukrajina není členem ICC.

Můžeme si klást otázku, proč Mezinárodní trestní soud nevydal zatykač na G. W. Bushe nebo Tonyho Blaira. Přeci jen oba vedli ilegálně vojenskou operaci na cizím území a oba jsou podezřelí z různých tamních přečinů. Blair a někteří další přitom museli po válce uznat své chyby.

Po ilegální válce v Jugoslávii a Iráku a po dalších zásazích se silně proměnilo vnímání mezinárodního práva. Když velmoci přestaly mezinárodní právo uznávat, přestaly ho brát vážně také další země a dodržují ho jen pragmaticky, pokud musejí. Těžko lze za této situace dosáhnout spravedlnosti.

Dokud budou pokrytečtí politici z velmocí požadovat dodržování mezinárodního práva jen po těch zemích a politicích, jež jsou pro ně nepřáteli, a sami ho budou porušovat, budeme stále v těžké krizi, jejíž obětí budou pravděpodobně miliony lidí. Občané by se měli proti takovému pokrytectví a agresi postavit. Spravedlivé právo by mělo být dodržováno všemi.

Mezi dvě nejdůležitější události, které je nutné si v březnu připomínat, řadíme následující. Je jím zaprvé začátek okupace zbytku Československa nacistickým Německem 15. 3. 1939 a následně vznik protektorátu Čechy a Morava. Tato okupace stála statisíce lidských obětí tehdejší republiky, destrukci československé státnosti a mnohé materiální škody. Druhou událostí, která stojí za výrazné připomenutí je masakr vesnice My-lai ve Vietnamu, který před 55 lety dne 16. 3. 1968 spáchala vojska USA. Zatímco ve druhé světové válce sehrály USA pozitivní roli, ve válce ve Vietnamu se jejich vojáci sami stali vrahy. Je třeba mít na paměti, že jednotlivé země nejsou navždy kladné nebo záporné, ale mění se v čase.

Masakr v My-lai je mementem, čeho jsou „zachránci" schopni. Pamatujme na to, že USA vyváží svůj politický systém na základě síly, včetně vedení nelegálních válek. Chtějí hrát roli světového četníka, který má údajně hlídat bezpečnost ve světě, ale přitom vytváří nové nebezpečí a konflikty. USA a jejich zbrojní lobby nejsou schopné žít v míru. Vybrané státy označí za nepřátelské a usilují o jejich vojenské napadení. Za příklady slouží například Afganistán, Libye, Irák, Sýrie a v neposlední řadě připomínaný Vietnam. Právě Vietnam byl ukázkou toho, jak daleko v násilí proti civilistům jsou USA schopny zajít.

Obě dvě březnové tragické události připomínají, jak snadno se může situace proměnit v tragédii: vojensky, politicky i lidsky. Jsou smutným mementem, na které se nesmí zapomenout, zvláště v situaci současných vojenských konfliktů. Ne vždy musí stát fyzicky voják proti vojákovi, nové války se vedou také v kyberprostoru nebo v obchodu prostřednictvím sankcí a nesmyslných cel.

K čemu je dobrá válka? Válka je vůl, jak by řekl klasik. Cynici říkají, že válka přináší také pozitiva, například vysoký rozvoj inovací. Je fakt, že proběhnuvší války znamenaly pokrok na poli techniky, lékařství i dalších oblastí. Lze ale namítnout, že inovací lze rychle dosahovat také v době míru. Proto je zapotřebí usilovat o příměří a mír, a to také v současném konfliktu na Ukrajině. Proto je zapotřebí podporovat mírové iniciativy a podepsat se pod jejich petice. V současné době je nejdůležitější tato: https://miraspravedlnost.cz/

Státní Monitor Ministerstva financí ČR uvádí výdaje rozpočtu Ministerstva obrany za rok 2021 84,94 mld. Kč. Za rok 2022 tyto výdaje činily 90,81 mld., Kč. Podle Makroekonomické predikce ČR MF ČR z ledna 2023 je očekávané HDP v běžných cenách za rok 2021 6 109 mld. Kč a odhad pro rok 2022 6 749 mld. Kč. Tedy vojenské výdaje jako procento HDP činí pro rok 2021 1,39 % a pro rok 2022 1,35 %.

Jano Černochová se svým řídícím náměstkem Františkem Šulcem odstupte. Podle vaší vlády je válka, ale vojenské výdaje měřené procentem HDP klesly. Udělali jste z Česka špatného spojence NATO, protože rozkaz zněl jasně: 2% HDP! Vaše počínání ohrožuje naši bezpečnost. Je jasné, že naše bezpečnost není samozřejmost. Nezvládla jste se svým týmem funkci ministryně obrany!

Více než 20 let Česká republika vyvážela demokracii do Afghánistánu. Ten byl a je autoritářským režimem (authoritarian regime). I když se země v hodnocení The Economist definitivně propadla s odchodem NATO ze země v roce 2021, je třeba si přiznat, že pobyt vojsk NATO pod mandátem OSN, která nelze nazvat ani spřátelená, demokracii v islámské republice nerozšířil. Od začátku existence Indexu demokracie to šlo s afghánskou demokracií z kopce.

Hodnocení Afganistánu v Indexu demokracie, 2006–2022.

volby a pluralismus (I), fungování vlády (II), politická participace (III), politická kultura (IV), občanské svobody (V).

zdroj: EIU´s Demokracy Index, 2007–2023. London, The Economist

Jak však lze ale dovozovat z českých medií píšících o situaci v Afghánistánu zpravidla ze zdrojů zahraničních agentur, Česko tam odvedlo skvělou práci. Zejména vojáci Armády ČR ukázali, jak funguje v Česku právní stát, když jim ve vazbě zemřel afghánský voják Vahidulláh Chán, který v říjnu 2018 zastřelil českého psovoda Tomáše Procházku. Jeden z následovníků Petra Pavla ve funkci náčelníka Generálního štábu AČR, Aleš Opata, jako typický český demokrat dal pokyn k poctě jiných českých vojáků, kteří byli zabiti v srpnu 2018 sebevražedným atentátníkem. To, aby ukázal, že jsme jiní než sovětští okupanti v Afganistánu.

A co se stalo s těmi, kdo měli ubít nebohého vojáka ANA? To nikdo neví. Ví se jen, že tam byli vojáci 601. skupiny z Prostějova, útvaru, kde ještě pod krycím jménem Pávek začínal svou kariéru prezident České republiky.

Město Kutná Hora je známé především svým historickým dědictvím. Dřívější město stříbra si svůj pozůstatek nese do dnešní doby, neboť dědictví bývají obojí: blahá i neblahá. Již mnohokrát jsem psal o neduzích města. Od problémů s místní infrastrukturou až po nesmyslné projekty, které jsou pro městský rozpočet přítěží. Občan by očekával, že se věci pohnou k lepšímu. Když po volbách na radnici usedla nová kutnohorská generace z řad ODS, starostou města se stal lídr jejich kandidátky Lukáš Seifert. Městu zavládl podivný slepenec poté, kdy se z celkem jedenácti kandidujících subjektů do zastupitelstva dostalo deset. Patrně proto ani nikdo pořádně neví, kdo a jak vládne.

Jako občan města Kutná Hora jsem využil svého občanského práva a obrátil jsem se dle zákona 106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím na město ve věci akce Vlajka pro Tibet. Jedná se o každoroční mezinárodní kampaň, která připadá na 10. března. Organizátoři akce tvrdí, že chtějí poukázat na porušování lidských práv v Tibetu, který je součástí Číny. Z obdržených informací můžeme vyčíst, že město Kutná Hora vlajku Tibetu vyvěšuje již od roku 2003 a to každý rok. Na rok 2023 je opět naplánováno vyvěšení vlajky. Celá akce Vlajka pro Tibet má však v Kutné Hoře háček, pohlédneme-li na ni v souvislosti skrze další proběhlou akci.

O půlnoci 31. 12. 2022 občané Kutné Hory vítali nový rok 2023 a na následující den 1. 1. 2023 byl naplánován velkolepý ohňostroj. Na akci, kterou pořádalo město ze svého rozpočtu, vystoupil i sám nový starosta. Kutná hora byla jedním z mála měst ve Středočeském kraji, které vynakládalo peníze na takovouto akci ze svého rozpočtu. Na tomto příkladu lze vidět, jak se mrhá veřejnými prostředky, což je v ostrém kontrastu s vládní politikou údajných úspor, kde vládne ODS. Všude se o akci psalo, ale nikde nebylo napsáno nic bližšího. Dokonce nebyla uvedena ani cena ohňostroje. Obrátil jsem se proto podle zákona o svobodném přístupu k informacím na město, aby mi informace poskytlo.

Ze získaných informací můžeme dovodit následující závěry. Cena ohňostroje byla 49 900,-Kč. Tedy jen 100,- Kč pod částkou, kdy se musí smlouvy uzavřené městem uveřejnit v registru smluv. Proč je to děláno takto okatě? Nechtělo snad mít město s vložením smluv do registru práci? Nebo je v tom něco jiného? Na místo „vystřílení“ necelých 50 tisíc mohlo město vybudovat například část chodníků nebo obnovit zašlé dopravní značení na komunikacích.

Kromě podivně vypadající částky za ohňostroj jsem se dozvěděl ještě další informaci. Pyrotechnika, kterou město použilo při ohňostroji v Kutné Hoře, pocházela dle vyjádření výhradně z Číny. Jedná se o zajímavé zjištění, když se Kutná Hora již tolik let účastní mezinárodní akce Vlajka pro Tibet. Jak mohou na jedné straně vyvěšovat tibetskou vlajku a poukazovat na tamní porušování lidských práv Čínou a na straně druhé při oslavách příchodu nového roku používat pyrotechniku z Číny? Jedná o velké pokrytectví, zvláště když je starostou člověk z ODS, tedy politické strany, která tolik brojí proti Číně?

Možná je to jinak. Možná je vedení města skrytým podporovatelem Číny. K věci přistupuje pragmaticky: na oko vyvěsí vlajku pro Tibet, ale jinak samozřejmě dál podporuje obchod s Čínou, protože ví, že antičínská rétorika ODS je jen falešná povrchní mediální propaganda. To by byl v současných obtížných ideologických podmínkách racionální a realistický přístup.

Co teď lze očekávat? Město Kutná Hora se pravděpodobně zase zapojí do akce Vlajka pro Tibet, a to 10. března 2023, jak schválila Rada města. Podobně jako při oslavách nového roku přitom rovnou může uspořádat symbolický ohňostroj z pyrotechniky dovezené z Číny. A pak jít na oslavu do čínské restaurace, kde bude možné domluvit další objednávky čínského zboží.