AUTOzagorka na zeleno: aneb jak se z nečlena stává zmocněnec

Česká politika opět dokazuje, že je světovým lídrem v oblasti kreativního obcházení reality. Po funkci čestného AUTOprezidenta bez skutečného členství se F. Turek dočkal další pocty: stal se čestným ministrem, přesněji řečeno zmocněncem pro Zelený úděl, aniž by byl členem vlády. To už není jen funkce, to je stav mysli.

Tomu se, dámy a pánové, říká politická AUTOzagorka se vším všudy. Samojedoucí kariéra, která nepotřebuje ani mandát, ani odpovědnost, ba dokonce ani elementární zakotvení v realitě. Stačí volant, logo a pocit, že se jede správným směrem — i když nikdo neví kam.

F. Turek se navíc rozhodl, že se pokusí o AUTOpsii Pravdy a Lásky. Cíl je jasný: otevřít tělo havlovského étosu, zjistit, zda už náhodou nevyhasl, a pokud možno vystavit úmrtní list. Problém je, že pitva se neprovádí na živých.

A tady narážíme na zásadní technickou závadu celé operace. V Praze totiž všichni vědí, že Václav Havel není jen historická postava, ale trvalý kulturní proces. Havel je věčný, Havel je stále živý — v kavárnách, v ironiích, v neschopnosti brát moc bez humoru a humor bez odpovědnosti.
V!

Zatímco zmocněnec bez vlády zmocňuje sám sebe, Zelený úděl zůstává zelený hlavně ve smyslu nezralosti celé konstrukce. Politika se tak opět mění v autosalon: funkce bez motoru, tituly bez převodovky, odpovědnost jako příplatková výbava, kterou si nikdo neobjednal.

Ale buďme spravedliví. V zemi, kde lze být čestným AUTOprezidentem bez strany a ministrem bez ministerstva, je vlastně logické pokusit se i o AUTOpsii idejí, které přežily všechny své samozvané hrobaře.