Piráti – dezoláti v kravatách aneb jak se buduje bydlení tím, že se nic nepostaví

Existuje zvláštní paradox české politiky: čím více někdo mluví o „dostupném bydlení“, tím hůře se bydlí. A čím hlasitěji se zaklíná digitalizací, tím delší je fronta na razítko. V tomto ohledu si Pirátská strana zaslouží zvláštní kapitolu v učebnici politické ironie.

Pamatujeme si to dobře. Byli to právě Piráti, kdo ve vládě osvětového vůdce Petra Fialy s vážnou tváří slibovali, že vyřeší krizi bydlení. Že přinesou moderní stát, rychlá povolení, transparentnost a světlo do temných koutů stavebních úřadů. Ano, světlo přinesli – jenže spíš oslepující reflektor, po kterém se všichni zastavili, a nikdo se už nepohnul.

Výsledek? Zpackaná digitalizace stavebního řízení, která se z prezentací na konferencích plynule přesunula do reality jako zpomalený film. Místo zrychlení – kolaps. Místo jednoduchosti – chaos. Místo dostupného bydlení – další roky čekání, vyšší ceny a ještě méně bytů.

Ale kdo by si s tím lámal hlavu, když je přece důležitější moralizovat. Piráti jsou v tomto ohledu mistři. Vědí přesně, kdo myslí správně, kdo špatně, kdo je pokrokový a kdo zpátečnický. A zatímco obyčejní lidé řeší, kde budou bydlet jejich děti, Piráti řeší, jak správně pojmenovat problém, aby to znělo dostatečně hodnotově a evropsky.

A když už je doma dusno? Nevadí. Prásknou to do Bruselu. Tam se vždycky najde někdo, kdo pochválí „odvážné reformy“ a „digitální transformaci“, i když doma zatím nefunguje ani formulář. Hlavně že to dobře vypadá v angličtině a na sociálních sítích.

Mezitím se rozkopávají města, projekty stojí, investoři váhají a lidé platí. Platí nájmy, hypotéky, nervy i čas. A Piráti? Ti dál vysvětlují, že problém není v nich, ale v systému se kterým nemají nic společného, byť se na něm podíleli. Problém dle Pirátů není u nich, ale v zákonech. V obcích. V lidech. Ve všem, jen ne v těch, kdo měli moc to změnit.

Viník nedostupného bydlení je prý složitý a strukturální. Ale někdy je odpověď až nepříjemně jednoduchá. Strana, která slíbila dostupné bydlení a místo toho dokázala efektivně zablokovat výstavbu, si ten účet prostě musí vystavit sama. Pokud na to nemá, tak jí to vystaví určitě občané.

Takže ano – jestli někdo hledá moderní podobu dezolátství, nemusí se dívat na okraj společnosti. Stačí se podívat na politickou stranu, která věřila, že stát lze řídit jako aplikaci v betaverzi. Jenže bydlení není update, který se dá odložit na příští verzi.

A lidé hlavně nebydlí v cloudu.