Mýtus objektivity: Jak Seznam.cz filtruje názory

Když na mě nedávno vyskočil článek „V čem se Andrej Babiš mýlí o Seznam.cz“, uveřejněný na Médium.cz a podepsaný Pavlem Zimou, Matějem Huškem, Pavlem Kolářem a Ondřejem Krišicou, všiml jsem si, že obsahuje celou řadu tvrzení, o nichž lze s úspěchem pochybovat.

Článek zřejmě vznikl jako reakce na výroky premiéra Babiše s cílem obhájit činnost Seznamu a uvést jeho slova na pravou míru.

Nebudu se zabývat tím, kde firma sídlí ani kde daní. Věřím, že autoři svá slova mají podložená, a necítím se být v této otázce rozhodčím. Protože se ale občas účastním diskusí pod články, myslím si, že mám poměrně dobrý přehled o přístupu redakcí Seznam Zprávy i Novinky.cz. Jak Seznam hrdě prohlašuje, diskuse na Lidé.cz moderuje a řídí právě on.

Podívejme se nyní na některé výroky blíže. Autoři uvádějí: „…reflektujeme celé politické i názorové spektrum. Seznam.cz i redakce Seznam Zprávy a Novinky.cz jsou dlouhodobě vyhodnocovány jako vysoce důvěryhodné.“ Podle mých zkušeností lze o tomto tvrzení úspěšně pochybovat.

Autoři se sice odvolávají na situaci před volbami, ale to je jen krátké období. Nemám pocit, že bych dostával informace z celého politického spektra. Jednostranný přístup je podle mého názoru patrný například ve způsobu informování o průběhu války na Ukrajině a nyní i o konfliktu s Íránem.

Autoři článku dále uvádějí, že „při výběru témat nám záleží pouze na veřejném zájmu, faktech a na tom, aby média měla prostor plnit roli strážců demokracie“. Zřejmě se domnívají, že demokracii nejlépe prospějí tím, když budou čtenáře krmit jednostrannou ukrajinskou propagandou a výroky vybraných „expertů“, kteří se za experty označují, ale jejich kvalifikace je přinejmenším sporná. Bohužel se často ukáže, že reálná situace se od té mediální značně liší. Stačí se podívat do zahraničního tisku a obraz situace může vypadat zcela jinak.

Pokud se pokusíte zapojit do diskuse a upozornit na jiný pohled na situaci, velmi rychle zjistíte, že prohlášení autorů o pluralitě názorů je značně vzdálené realitě. Autoři totiž tvrdí: „Pohled do diskuzí dlouhodobě ukazuje, že jsou v nich zastoupeny všechny názorové směry. V našich diskuzích a nově i na sociální síti Lidé.cz platí stále stejná a dlouhodobě platná pravidla: nepovolujeme vulgarismy, lži, tvrdé urážky ani nenávistné projevy, ať se týkají kohokoliv. Pravidla nedovolují ani tapetovat diskusi dokola stejným příspěvkem.“

Praxe je však jiná. Pokud vyjádříte odlišný názor, velmi rychle se na vás sesype skupina diskutujících. Označení jako „dezolát“, „proruský kolaborant“ nebo „onuce“ patří ještě k těm mírnějším. Pokud se necháte vyprovokovat a odpovíte podobným stylem, následuje smazání příspěvku nebo zákaz publikování. Někdy přitom stačí napsat výraz typu „lepšočlověk“ či „lepšolidé“.

Zdá se, že pravidla platí především pro jednu skupinu diskutujících – zpravidla pro ty, kteří souhlasí s obsahem článku. Zbytek je pod nejrůznějšími záminkami banován a z diskusí postupně vytlačován.

Samostatnou kapitolou jsou odůvodnění mazání příspěvků a udělování zákazů. Obvykle dostanete formulář, z něhož vůbec není jasné, čeho jste se vlastně dopustili. Pokud se odvoláte, dostanete v lepším případě další podobný formulář a komunikace tím končí.

Dalším problémem jsou povolené a nepovolené zdroje. Které zdroje jsou přijatelné, se nikde nedozvíte. Pokud uvedete zdroj, který se editorovi nelíbí, příspěvek je okamžitě smazán – bez ohledu na to, zda je informace pravdivá či nikoli. Paradoxně se pak může stát, že se stejná informace během několika hodin objeví v článku samotného média.

Běžně se také setkáváte s vkládáním opakovaných příspěvků. Určitá skupina diskutujících opakovaně kopíruje stejné komentáře pod různé články – často urážlivého charakteru. I když to nahlásíte, nic se neděje.

Za poněkud zábavné považuji i tvrzení: „Tvrzení pana Jeřábka o údajné trollí farmě Seznamu jsou zcela lichá a nezakládají se na pravdě.“ Nevím, z čeho pan Jeřábek vychází, ale mnozí z nás mají zkušenost, že jsou opakovaně napadáni stejnými profily. Stává se také, že různé profily publikují téměř identické komentáře. Možná je to náhoda, možná jen někteří diskutující opisují jeden od druhého. Osobně si však myslím, že tvrzení pana Jeřábka může mít racionální jádro.

Zajímavé je i tvrzení: „Fakticky nesprávná tvrzení našich uživatelů uvádíme na pravou míru pomocí fact-checků.“ Doporučuji si na uvedený odkaz kliknout a podívat se, jaké zdroje jsou považovány za ty jediné správné a objektivní. Přiznávám, že jsem byl místy docela překvapen.

Pod některými příspěvky se objevují redakční komentáře – tzv. kontexty. Ty se zpravidla objevují právě u komentářů, které zpochybňují informace uvedené v článku. Paradoxní je, že se často odvolávají na jiné články zveřejněné ve stejných médiích nebo v médiích jim názorově blízkých.

Nevím, zda je to důsledkem omezených znalostí redaktorů, nebo záměrem, ale někdy opravdu žasnu nad tím, jak interpretují události, které jsem sám zažil. Například tvrzení, že ve válce o Jižní Osetii napadlo Rusko Gruzii. Tuto válku si pamatuji a konflikt začal ostřelováním Jižní Osetie gruzínskými raketomety a dělostřelectvem. Tehdy to bylo obecně přijímané jako fakt. Dnes se na Seznamu tvrdí opak.

Pravda jako by přestala být důležitá – hlavní je mít pojmenovaného nepřítele a vytvořit jeho žádoucí obraz.

Autoři článku tvrdí: „Seznam Zprávy i Novinky si zakládají na objektivitě, nezávislosti a transparentním přístupu k informacím.“ Dovolím si tvrdit, že jde o mystifikaci. Zprávy těchto médií jsou podle mého názoru jednostranné a více než o snahu objektivně informovat jde o vytváření určitého obrazu událostí.

A místo závěru ještě jedno tvrzení autorů: „Jsme otevřeni konstruktivní kritice.“ Tento text je kritikou – snad ji tedy přijmou. A pokud jde o důvěryhodné zdroje, osobně za takové považuji ty, jejichž informace obstojí v prověrce času.

Nejsem naivní. Každá vláda používá propagandu a každá redakce vybírá informace podle vlastního klíče. Dělat to ale tak neobratně, jak to podle mého názoru předvádějí redakce Seznam Zprávy, Novinky.cz, Forum24.cz nebo Aktuálně.cz, je přinejmenším zarážející.