HANGMAN

HANGMAN

Listopad 18, 2024

Vzpomíná si ještě někdo na únik utajované zprávy o postojích profesionálních vojáků z roku 2015? Výzkum hodnotil období, kdy ve funkci náčelníka Generálního štábu AČR byl současný brm, brm, brm prezident.

Současná ministryně obrany ještě v roli předsedkyně Výboru pro obranu to zahrála do autu. A populista Stropnický se svými následovníky v ministerské funkci už žádný podobný výzkum nezadal.

A přece je to pravda. Bývalý náčelník Vojenské policie plk. Foltýn vyhrožuje prezidentu Spojených státu amerických šibenicí. Inu ono to salazarovské heslo o vrácení zemi řádu a klidu se začíná naplňovat. Vrchnímu brm brm brm veliteli ozbrojených sil ČR je Foltýnovo chování ukradené. Už má tedy plán obrany?

 

Já ti zacinkám

Já ti zacinkám

Listopad 17, 2024

Tak tobě kamaráde strana dala košem
Radši´s mi neměl tohle psaní číst
Škoda že já že nejsem listonošem
Snad bych ti přines´ veselejší list.

Tady je kamaráde každá rada drahá
Někam tě pozvat nebo chceš být sám
Mluvit jen tak to taky nepomáhá
Co s tebou dělat - moment - už to mám.

Já ti zacinkám to možná vyléčí tvůj splín
Já ti zacinkám o tom jak voní rmen a kmín
O tichu v loukách o letu včel
O šedi dlouhých chodníků a nábřeží
I o všech touhách které jsi chtěl
A na nichž teď už čím dál míň ti záleží
Ale záleží.

Já ti zacinkám i o těch zklamáních co znám
Já ti zacinkám aby ses necítil tak sám
O tom co končí co bude dál
O květu třešně který v plod se promění
O malých pravdách vždyť jsi je znal
Teď maj´ už jiné tváře jiná příjmení
Jiná příjmení.

Já ti zacinkám to možná vyléčí tvůj splín
Já ti zacinkám o tom jak voní rmen a kmín...

 

Originál: https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/neckar-vaclav/ja-ti-zabrnkam-47007

 

 

17. listopad 1939: Mezinárodní den studentstva – Den odvahy a odporu proti nacistické tyranii

17. listopad 1939: Mezinárodní den studentstva – Den odvahy a odporu proti nacistické tyranii

Listopad 13, 2024

17. listopad 1939 představuje v historii Československa a světa důležitý mezník, kdy mladí studenti povstali proti nacistickému útlaku, který pustošil naši zemi. Tento den se stal symbolem odvahy, síly a obětavosti, který si dnes připomínáme jako Mezinárodní den studentstva, jediný mezinárodní den věnovaný studentům a jejich boji za svobodu.

Druhá světová válka přinesla do Československa strach a bolest. V září roku 1938 nacisté zabírali Sudety, a když v březnu 1939 vtrhli do zbytku země, nastal čas okupace, která český národ svírala železnou rukou. Čechy a Moravu přejmenovali nacisté na Protektorát a zavedli tvrdá pravidla, jejichž cílem bylo potlačit českou kulturu, národní identitu a vštípit pocit podřízenosti.

V září roku 1939 propukly v Praze masové protesty proti nacistické nadvládě. Začala rezistence a studenti, kteří se stali jejími čelními představiteli, vyšli do ulic. Dne 28. října 1939, na výročí založení Československé republiky, zorganizovali masovou demonstraci. Během těchto protestů byl nacisty smrtelně zraněn student medicíny kutnohorský rodák Jan Opletal, který se stal jedním z prvních symbolů odporu proti nacismu a fašismu.

Opletalova smrt vyvolala vlnu smutku i hněvu. Jeho pohřeb dne 15. listopadu se stal tichou demonstrací národní jednoty. V reakci na tyto události Hitler nařídil tvrdý zákrok proti českému studentstvu. V ranních hodinách 17. listopadu 1939 nacistické jednotky vtrhly na koleje českých vysokých škol, devět studentských vůdců bylo popraveno a stovky dalších studentů poslali do koncentračních táborů. Vysoké školy byly uzavřeny a vzdělání bylo tvrdě omezeno.

Tento den zůstal nesmazatelně zapsán do paměti národa jako symbol nesmírné odvahy studentů, kteří se neváhali postavit mocnému a krutému nepříteli. Tragické události 17. listopadu 1939 však měly dalekosáhlý dopad i za hranicemi Československa. Během druhé světové války byl tento den uznán jako Mezinárodní den studentstva a stal se symbolem studentského odporu vůči nesvobodě, nadvládě a útlaku.

Dnes, 85 let po těchto tragických událostech, nám všem Mezinárodní den studentstva připomíná nejen hrůzy válečných let, ale především odvahu a odhodlání mladé generace. Je mementem i inspirací pro všechny generace studentů po celém světě, aby se nevzdávali, bojovali za svá práva, svobodu a demokracii.

Památka na hrdiny 17. listopadu 1939 je dodnes živá a jejich odkaz zůstává vryt do dějin Česka, Československa a celého světa jako věčné poselství: že svoboda, za kterou stojí bojovat, nikdy není samozřejmostí, ale vyžaduje statečnost a odhodlání se obětovat.

 

Petr Fiala si volal s bývalým manželem Ivany Zelníčkové

Petr Fiala si volal s bývalým manželem Ivany Zelníčkové

Listopad 12, 2024

Byl to jeden z těch momentů, kdy se stane něco takového, co stojí za to alespoň při jídle komentovat. Český tisk psal, že Petr Fiala, tichá loutka amerických zahraničních zájmů, si 12 minut telefonoval s bývalým manželem Ivany Trumpové, rozené Zelníčkové, neboť Donald Trump po telefonátech s řadou politiků z různých zemí svolil, že jeho poradce může vytočit i číslo krajana jeho bývalé manželky. Nikdo sice neví, o čem si povídali, a jak se říká, když se mlčí, mluví fantazie.

Zdvořilostní telefonát plný prázdných signálů

Během tiskové konference po tomto „významném“ hovoru se premiér Fiala držel na úrovni: „Mluvili jsme o věcech zásadního charakteru pro česko-americké vztahy.“ Na otázku, o jaké konkrétní otázky se jednalo, reagoval standardní odpovědí a nic nesdělil. Fiala pravděpodobně jen poblahopřál a ve zbytku času si Trump vzal slovo a říkal, co ho zrovna napadlo. Možná mu říkal tipy na nejlepší golfové hřiště nebo zavedl řeč na světové otázky s takovou vážností, jako je třeba, kolik sádla na svíčkovou je akorát.

„Amerika na prvním místě“, ale co Česko?

Pokud bychom si mohli tipnout, snad šlo o praktickou lekci diplomacie „po trumpovsku“. Americký prezident je přece znám svou legendární taktikou – dát vždy najevo, že Amerika je na prvním místě, zatímco ti ostatní... No, ti ostatní tam někde taky jsou. Možná Fialu v průběhu hovoru ujistil o americké podpoře v Československu a na zakarpatské Ukrajině a vysvětlil mu, proč je Praha perfektní místo, kde lze umístit další resort „Trump Golf“.

Mediální průkopníci

Koneckonců, oba přistupují ke světu s unikátním politickým stylem: Trump s jeho energií 200 „fake news“ postů za den a Fiala s jeho neviditelnou loutkovou přítomností typu „Jsem tady i nejsem“. Představa, že Fiala, známý svými rozvážnými projevy, naslouchá nekontrolovatelnému Trumpovi, je fascinující. Snad se premiér naučil pár nových frází na téma „Jak hrát každé jednání výřečností“.

Výsledek? Rozpačitý

Když se novináři ptali na jakékoliv detaily, mluvčí Úřadu vlády odpověděl: „Pan premiér a pan prezident sdílejí stejný pohled na mnohé zásadní otázky.“ Což nám pochopitelně dává naději na bezprecedentní česko-americkou spolupráci v oblastech jako je plánování reality show pro české občany, kde by hlavní cenu vyhrál ten, kdo nejlépe napodobí Trumpův projev. Třeba zkušený recitační mistr Petr Pavel řečí o odpudivé bytosti.

Ano, jednou možná budeme vědět, co se během tohoto významného telefonátu skutečně dělo. Možná ho ale někdo jednou popře podobně, jako právě Kreml popřel údajný aktuální hovor s Trumpem, o kterém psal Washington Post.

 

KDU-ČSL odhaleni! Skrytí satanisté v přestrojení za strážce křesťanských hodnot?

KDU-ČSL odhaleni! Skrytí satanisté v přestrojení za strážce křesťanských hodnot?

Listopad 10, 2024

Možná jste si doposud mysleli, že KDU-ČSL, strana pyšně nesoucí název „Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová“, je pevnou baštou hodnot, jako jsou soucit, porozumění a láska k bližnímu. Ale zamysleme se na okamžik: co když je to všechno jen zástěrka pro skryté temné praktiky? Co když je jejich skutečný plán přivést nás všechny do pekelných plamenů – a to tak, že nám život na zemi promění v očistec?

V čele této podezřelé organizace donedávna stál Marian Jurečka, mistr temného umění zvaného „Ministerstvo práce a sociálních věcí“. Jak jinak vysvětlit jeho účinnou snahu připravit nás všechny na věčné útrapy, když posouvá důchodový věk tak vysoko, že většina z nás do důchodu nikdy nedojde? Nebo nás tam snad čeká až po smrti, kdy místo odpočinku budeme nadále „pracovat“ někde v záhrobí?

Zkusme si to rozebrat blíže: Jurečka a jeho družina schválili důchodovou reformu, která jasně ukazuje na temný úmysl – práce do hrobu, bez šance na důchodový ráj. Ano, právě tohle by bylo typické pro někoho, kdo by se tajně hlásil k temným silám! Místo odměny za celoživotní dřinu přichází jen další muka, bez konce, bez světla na konci tunelu.

A jak by měl vypadat tento náš „budoucí ráj“ podle KDU-ČSL? Jednoduše: stínající příděly práce, život plný pravidel a nařízení, které nelze nikdy naplnit. Možná to zní jako přehnané tvrzení, ale co když právě o to jde? Práce, která se stává trestem, důchod, který je vzdálený jako fata morgana, a přitom KDU-ČSL stojí na čele této „spásy“.

Aby toho nebylo málo, jejich rétorika je stále plná „pomoci bližnímu“. Což o to, když bližní bude nakonec i v důchodu chodit po 12hodinových směnách, určitě bude potřebovat jejich pomoc... možná až příliš. Dokonce i to jejich neustálé volání po „návratu k tradičním hodnotám“ – co když to jsou hodnoty, které nás připraví o všechna naše práva, až skončíme v nějakém novodobém pracovním očistci?

Takže, až budete zase slyšet o KDU-ČSL a jejich „vizi pro Českou republiku“, vzpomeňte si na to, že za každým slovem možná číhá temný úsměv Mariana Jurečky, který pečlivě připravuje další kroky ke konečnému očistci, pardon, důchodovému systému.

 

Jan Šverma – národní hrdina v boji proti nacismu za lepší svět

Jan Šverma – národní hrdina v boji proti nacismu za lepší svět

Listopad 08, 2024

Jan Šverma, významná postava československého odboje proti nacismu, si zaslouží naši trvalou úctu a vzpomínku. Letos, v roce 2024, uplyne 80 let od jeho tragického úmrtí v bojích v Nízkých Tatrách během Slovenského národního povstání (SNP). Jeho život a osud jsou symbolem neohroženého boje za svobodu a spravedlnost a připomínají nám odvahu, s níž se Češi a Slováci postavili hrůzovládě v podobě německých nacistů, okupantů Československa, ale také kolaborantům v Protektorátu Čechy a Morava, stejně i přisluhovačům ve Slovenském štátě.

Jan Šverma se narodil 23. března 1901 v Mnichově Hradišti. Jeho životní cesta byla od začátku ovlivněna společenskými změnami a silným smyslem pro spravedlnost. Už v mladém věku se zapojil do politické činnosti a stal se jedním z předních představitelů československého komunistického hnutí. Významnou část svého života věnoval politické a publicistické činnosti a neúnavně bojoval za práva dělníků a sociálně slabých. Byl redaktorem a publicistou, známým nejen svými odvážnými názory, ale také hlubokou analýzou aktuálních problémů své doby.

Během druhé světové války, po okupaci Československa nacisty v roce 1939, byl Šverma donucen odejít do exilu, kde pokračoval v boji za svobodu své vlasti. Působil v zahraničním odboji a byl členem československé exilové vlády v Moskvě. V roce 1944 se však rozhodl připojit přímo k ozbrojenému odporu a vstoupil do Slovenského národního povstání, které bylo jedním z klíčových momentů protinacistického boje v Československu.

Jeho odhodlání a statečnost ho však stály život. 10. listopadu 1944, během pochodu ve slovenských horách, kde odbojáři čelili drsným zimním podmínkám i pronásledování německými jednotkami, Šverma vyčerpaný a oslabený podlehl chladu a námaze v Nízkých Tatrách. Jeho smrt zasáhla nejen jeho spolubojovníky, ale i celý československý národ, který v něm ztratil jednoho z nejoddanějších bojovníků za svobodu a sociální spravedlnost.

Příběh Jana Švermy je dodnes připomínkou nezlomného ducha a odvahy, s níž se naši předci postavili proti nespravedlnosti, tyranii a útlaku. Dnes, 80 let po jeho tragické smrti, je jeho odkaz živý a inspirativní. Připomíná nám, že svoboda není samozřejmostí a že za ni často museli naši předci zaplatit tu nejvyšší cenu, abychom zde my mohli být a žít své životy.

Jan Šverma zůstává symbolem naděje a víry v lepší budoucnost, kterou si musí každá generace znovu vydobýt a udržet. Připomínání jeho odkazu je nejen vyjádřením úcty, ale také důležitým poselstvím pro nás všechny, že boj za svobodu a spravedlnost nikdy nekončí.

 

Pávek

Pávek

Listopad 08, 2024

Konééc
Omyl, to neni konec
Protože na závěr vám zahraje mladá, ambiciózní skupina Dezoláti
Písničku pro nejnáročnějšího posluchača: Pávek má velkú hlavu
Švábi, pojďme, půda je připravena

Pávek jede na motorkce a umí chodit po laně
Když je v dobrý náladě tak napodobí vorvaně
Má velikýho Harleje, nikdo se na něj nechytá
Jak sou ňáký problémy, Pávek je všechny vychytá
Geniální nápady, má mozek obřích rozměrů
Vejde se mu do hlavy; Jestlipak víte proč?
Protože

Pávek je velká hlava, jak pytel vod banánů
Pávek se v davu neztratí
Když se mu v ANO smějou, prachy ho v kapse hřejou
Lidi z Česka to všechno zaplatí

On když se vám rozjede dovede práskat fousama
A k tomu metat kozelce a umi spat až do rana
Z Pedra foukat bublinu, velkou jako půl Moravy
Americky zpjévať dólinu; Bacha tamhle Pávek de
Geniální nápady, má mozek obřích rozměrů
Vejde se mu do hlavy; Jestlipak víte proč?
Protože

Pávek je velká hlava, jak pytel vod banánů
Pávek se v davu neztratí
Když se mu v ANO smějou, prachy ho v kapse hřejou
Lidi z Česka to prostě zaplatí

refrén se opakuje a tak dále, až do konce volebního období.

Originál písně zde: https://www.youtube.com/watch?v=_ywx3TwknxQ

107. výročí VŘSR – návrat budoucnosti

107. výročí VŘSR – návrat budoucnosti

Listopad 06, 2024

Dne 7. listopadu 2024 si připomínáme výročí jedné z nejvýznamnějších událostí moderních dějin – Velké říjnové socialistické revoluce, která proběhla v roce 1917. Události, které se odehrály v Petrohradě před 107 lety, změnily nejen Rusko, ale i celý svět. Tato revoluce představovala hluboký zlom, kdy vykořisťovaní a utlačovaní lidé převzali moc do vlastních rukou, čímž se začala formovat socialistická společnost usilující o beztřídní společnost, sociální spravedlnost a rovnost.

Velká říjnová socialistická revoluce byla reakcí na dlouhá desetiletí chudoby, nerovnosti a nespravedlnosti, které trápily Rusko pod vládou carského režimu Mikuláše II. V roce 1917 vyvrcholily dlouhodobé rozpory a těžkosti způsobené první světovou válkou a krizí, což vedlo ke svržení starého režimu a nastolení nové vlády, která slibovala ukončení vykořisťování dělníků a rolníků. Do čela revoluce se postavil V. I. Lenin, jehož mnohé myšlenky jsou dodnes velice cenné. Zásluhou revoluce vznikl první socialistický stát na světě, který přinesl ideály rovnosti a sociální spravedlnosti prostřednictvím kolektivního vlastnictví a plánování.

Odkaz Velké říjnové revoluce přesahuje samotné Rusko. Revoluce inspirovala řadu dalších vykořisťovaných a utlačovaných k tomu, aby přehodnotili ekonomické, politické a společenské struktury ve svých zemích a bojovali za práva pracujících a utlačovaných. Tato revoluce poskytla naději na svět, kde by spravedlnost a rovnost mohly být dosaženy, a motivovala generace lidí na všech kontinentech k tomu, aby usilovaly o změnu. Myšlenky a hodnoty, které revoluce prosazovala – práva dělníků, spravedlivé rozdělení bohatství a ukončení třídního vykořisťování – mají v mnoha ohledech nadčasový význam. V dnešní době, kdy je společnost pod tlakem „diktatury kapitálu“ jsou myšlenky socialismu aplikované do řízení a fungování politiky a ekonomiky více než potřebné. Nesmíme podléhat tlaku kapitálu, který razí falešnou myšlenku, že není jiná alternativa.

I přes kritické historické hodnocení si musíme uvědomit, že Velká říjnová revoluce otevřela nové možnosti a přinesla zásadní myšlenky, které ovlivnily 20. století a formovaly světové dějiny až do současné doby. Vedla k založení Sovětského svazu, státu, který zásadně přispěl k vítězství nad fašismem a nacismem ve druhé světové válce, a také k rozvoji vědy, ekonomiky, společnosti, kultury a vzdělávání. Byl to právě Sovětský svaz, který jako první spustil jadernou elektrárnu, vypustil první vesmírnou družici a jeho občan se stal první člověkem ve vesmíru. Inspirace pro změnu k lepšímu, kterou tato událost přinesla, má stále co říct i dnešnímu světu, který se potýká s rostoucími sociálními nerovnostmi, klimatickou krizí a nejistou budoucností pro mnohé lidi po celém světě. Tyto myšlenky jsou návratem budoucnosti, kterou Velká říjnová socialistická revoluce inovativně přinesla.

Odkaz Velké říjnové socialistické revoluce nám připomíná, že snaha o spravedlivější a rovnější společnost je nejen možná, ale i nezbytná. Naše generace stojí před úkoly, které vyžadují odvahu a vizi podobnou té, kterou měli revoluční vůdci v roce 1917. Je na nás, abychom se inspirovali jejich ideály a pracovali na budoucnosti, kde bude spravedlnost a rovnost dosažitelná pro všechny. Nenechme si ničit své životy i planetu, kterou nám ničí globální kapitalismus, který bezohledně vykořisťuje lidi a drancuje planetu, neboť mu jde jen o další expanzi a akumulaci kapitálu. Myšlenky socialismu a sociálně spravedlivé společnosti jsou nutností a posunem do vyšší fáze civilizace, která čeká na svoji šanci.

 

Endiaron? Nějakej Endiaron?

Endiaron? Nějakej Endiaron?

Listopad 04, 2024

Naše zdravotnictví pod vedením nelidského ministra zdravotnictví V. Válka opět ukázalo svou sílu! Tentokrát se nejedná o žádnou revoluční léčbu nebo obří investice do moderních přístrojů. Ne, tohle je mnohem zajímavější příběh. Český trh se totiž musí potýkat s nedostatkem léku Endiaron, který je oblíbeným a účinným pomocníkem při střevních obtížích. Díky tomuto nečekanému zvratu, za který bychom mohli poděkovat nejen osudu, ale i organizaci naší lékové politiky, se z Endiaronu stává takřka zlatý poklad. Navíc podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) se Endiaron na náš trh navrátí až někdy v prvním čtvrtletí roku 2026. A do té doby se lidé budou muset modlit (po vzoru Jurečky a Výborného), aby nedostali průjem. I když s narůstajícími cenami to bude asi hodně velký problém.

Mnozí určitě pamatují (a ti, kdo ne, tak znají z filmu Bony a klid), jak si veksláci v 80. letech 20. století mezi sebou předávali nedostatkové zboží, jako třeba džíny, kazety nebo západní žvýkačky. A teď? V roce 2024, kdy bychom čekali, že podobné problémy jsou už dávnou historií, si lidé začínají šeptem domlouvat tajné schůzky, kde si mezi dvěma cigaretami vyzvednou balení Endiaronu. Možná to zní jako sci-fi, ale díky bravurnímu řízení ministerstva, které zřídilo speciální tajnou skupinu pro nedostatková léčiva, se vracíme do minulosti. Endiaron? Nějakej Endiaron? Možná brzy uslyšme před nějakou lékárnou. A co na to ministr V. Válek? Mlčí.

Zatímco čeští občané hledají nové alternativy, jak se vyhnout střevním potížím, Ministerstvo zdravotnictví samozřejmě situaci monitoruje. Jak jinak. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na tiskové konferenci přiznal, že situace není ideální, ale slibuje, že se „pracuje na řešení“. Slibem přeci nezarmoutíš. Zatím však konkrétní informace o tom, kdy se Endiaron vrátí do regálů lékáren, nejsou. Spoléháme na dodávky ze zahraničí, prohlásil Válek. Endiaron není z výrobních důvodů. Jako kdyby byl jediný dodavatel. Je to podobná pohádka jako při výpadku penicilínu, který chodil kolem našich hranic, ale do ČR se bál, protože zde vládne Petr Fiala.

Ministerstvo zdravotnictví místo toho doporučuje „prevenci“, tedy například dodržování správných stravovacích návyků, důkladnou hygienu a trpělivost. „Pokud občané nemohou sehnat Endiaron, měli by prostě posilovat imunitní systém,“ dodává Válek. Pravděpodobně se V. Válek inspiroval v Rumunsku roku 1989, kdy tamní vůdce Nicolae Ceaușescu zavedl přídělový systém, s tím, že lidé moc jedí. Takže V. Válek pravděpodobně zavede také přídělový systém. Ale na léky.

Právě z tohoto důvodu někteří občané dokonce spekulují, že by mohlo skutečně dojít k zavedení systému, ve kterém by na Endiaron dostali lidé pořadník, podobně jako kdysi na auta. Těm nejšťastnějším by byl lék přidělen do 10 let, samozřejmě pokud se v té době nevymyslí ještě lepší alternativa – jako například doporučení nosit si vlastní toaletní papír vždy s sebou, pro případ potřeby.

 

Admirál Koudelka nejel skrz vesnici…

Admirál Koudelka nejel skrz vesnici…

Listopad 03, 2024

Český rozhlas uvedl jako Četbu s hvězdičkou román Jurije Andrychoviče Moskviáda. Je třeba poblahopřát Plzeňskému studiu Českého rozhlasu, že se k takovému kroku odhodlal.

Přestože je Plzeň město, které se může pyšnit tím, že západní spojenci jej podle oficiálních narativů bombardovali s láskou na rozdíl od toho východního. Režisér Jakub Doubrava se rozhodl doprovodit četbu z ukrajinského románu hudbou ruské skupiny Ljube.

Kde jen admirál Koudelka a KoStraKo (Koordinátor Strategické Komunikace) udělali chybu? Taková ideologická diverze na veřejnoprávním hromadně sdělovacím prostředku! V. Putin je velkým fanouškem skupiny a členové skupiny jsou velkými příznivci V. Putina.

Admirál Koudelka nemá své dny, opět se ztratil v moři informací, které měl hlídat. Pozdě volat: "Slezte z toho lustru, Foltýne, vidím Vás! Pro čučkaře nejvyšší čas odstoupit.

 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Aktuální problémy