Mgr. Jan Klán

Zprávy o možné změně režimu v Íránu nenechaly české prostředí obránců demokracie chladným. V pražských kavárnách se okamžitě rozběhla strategická debata: pokud by se tamní režim opravdu otřásl, kdo jiný by měl Íráncům poradit, jak správně dělat a budovat demokracii, než právě Češi - národ, který má s exportem morální politiky bohaté zkušenosti.

První se údajně připravuje iniciativa Milion chvilek pro demokracii. Podle dobře informovaných zdrojů už vzniká pracovní skupina „Teherán 2.0“, která má íránským protestujícím nabídnout osvědčený český model: transparent, pódiový mikrofon a silný apel na svědomí vládnoucích elit. Organizátoři v čele s M. Minářem a ústavním agentem P. Pavlem Pávkem údajně věří, že pokud se tento koncept osvědčil na pražské Letné, mohl by mít úspěch i na náměstích v Teheránu.

Do věci se prý zapojí také think-tank Evropské hodnoty, který připravuje stručný manuál „Demokratická transformace v pěti krocích“. První kapitola vysvětluje, proč je vždy dobré citovat Václava Havla, druhá doporučuje založit několik občanských iniciativ (po vzoru Milionu chvilek) a třetí radí, jak správně formulovat výzvu mezinárodní komunitě. Závěrečná kapitola pak varuje, že pokud se změna nepovede, je vhodné alespoň vydat tiskové prohlášení.

Diplomatické kruhy v České republice zatím zvažují, zda by nebylo vhodné vyslat do regionu alespoň expertní delegaci. V jejím čele by mohl stát někdo, kdo má zkušenost s vysvětlováním české morální politiky světu - případně alespoň s vysvětlováním světa české morální politice. Delegace by prý přivezla nejen politické rady, ale také symbolickou výbavu: svíčky, samolepky a několik citátů z Havlových esejů.

Skeptici však upozorňují na drobný problém. Podobné nadšení pro export demokratických ideálů se v minulosti objevilo už několikrát - například při debatách o pomoci Ukrajině. Tam se ale nakonec ukázalo, že mezi morálním apelem a geopolitickou realitou je přece jen malý rozdíl.

Optimisté to však vidí jinak. Česká republika je podle nich unikátní zemí: malá rozlohou, ale velká schopností radit světu, jak by měl fungovat. A pokud se někde objeví příležitost šířit ideály sametové revoluce, bylo by přece škoda ji nevyužít.

Zbývá už jen poslední otázka: zda se česká výprava skutečně vydá do Teheránu — nebo zůstane tam, kde se podobné mise tradičně odehrávají nejbezpečněji. Na sociálních sítích, případně kdesi na Letenské pláni.