Mgr. Jan Klán

Česká politika je někdy fascinující disciplína. Kdyby byla olympijským sportem, měli bychom zlato jisté. A pokud by existovala i paralympijská disciplína „využití vládního speciálu pro zcela jiný účel, než ke kterému byl vyslán“, zřejmě bychom měli favorita na medaili také.

Tentokrát se hlavní role ujal sám předseda Senátu Miloš Vystrčil, v některých kruzích známý také pod přezdívkou „Tchajwanec“. Tuto přezdívku si vysloužil poté, co kdysi proslavil slavnou větu o tom, že je „Tchajwanec“. Od té doby se zdá, že jeho zahraniční dobrodružství získala zcela nový rozměr.

Letadlo plné humanismu… a sportovního ducha

Česká vláda vyslala speciální letoun s vážným a důstojným úkolem – pomoci s repatriací Čechů do oblasti Blízkého východu. V době krizí je to koneckonců přesně to, co stát dělat má. Pomoci svým občanům dostat se domů.

Jenže jak už to v české realitě bývá, plán je jedna věc a kreativní interpretace druhá.

Namísto toho, aby vládní speciál plnil pouze repatriační misi, zamířil také na paralympijské hry do Itálie. A na palubě se objevil právě Miloš Vystrčil, který – jak se zdá – pochopil, že když už letadlo letí, byla by skoro škoda ho nevyužít i pro trochu sportovní diplomacie.

Diplomacie s příchutí stadionu

Oficiální vysvětlení samozřejmě zní vznešeně. Podpora sportovců, reprezentace země, morální povzbuzení české výpravy. To všechno jsou krásné věci.

Jenže obyčejný člověk si při pohledu na tuhle logistiku neodpustí otázku:
Opravdu je nejlepší způsob, jak fandit sportovcům, využít repatriační vládní speciál?

Možná jsme jen nepochopili nový model státní správy. Letadlo může být zároveň:

repatriační dopravní prostředek

diplomatický salon

a také VIP tribuna pro paralympijské hry

Multifunkčnost je přece moderní trend.

Paralympiáda české politiky

Kdyby existovala paralympiáda české politiky, některé disciplíny by byly velmi napínavé:

Skok do vládního speciálu bez zjevného důvodu

Běh přes překážky veřejného mínění

Synchronizované vysvětlování na tiskových konferencích

A Miloš Vystrčil by v nich zřejmě patřil mezi zkušené závodníky.

Morální vítězství?

Na druhou stranu je třeba být férový. Čeští paralympionici si zaslouží podporu. O tom žádná. A pokud se jim dostalo povzbuzení od vysokého ústavního činitele, jistě je to potěšilo.

Otázkou zůstává jen drobný detail:
jestli by je stejně nepotěšilo i obyčejné fandění bez doprovodu vládního letadla.

Ale kdo ví. Třeba jsme jen svědky nové éry státní logistiky, kde se repatriace, diplomacie a sportovní turismus spojují do jednoho elegantního balíčku.

A jestli se někdy zavede disciplína „politická akrobacie s veřejnými prostředky“, máme šanci na zlato.