Skupina D: když se militarismus vydává za demokracii

V posledních dnech nás média bombardují články o Skupině D a její sbírce na dodávku dronů na Ukrajinu – projekt Nemesis. Celá kauza už nějakou dobu běží, ale zásah vojenské policie, výslechy členů, obstavení účtů a blokace internetových stránek vyvolaly velkou mediální pozornost.

Na Novinkách uveřejnili článek s titulkem „Ondřej Vetchý: Nejde o Skupinu D, jde o budoucnost této země“. Jde vlastně o zestručněný přepis rozhovoru s Ondřejem Vetchým na platformě PoliTalk. Rozhodně doporučuji obětovat těch 28 minut a celý rozhovor si poslechnout. Na Medium.cz se objevil článek s titulkem: Ondřej Vetchý by v normální zemi dostal státní vyznamenání. My ho vláčíme médii a soudy. Asi by měl představovat hlas lidu. To jestli je činnost Ondřeje Vetchého na vyznamenání ukáže vyšetřování, ale ani pokud jsme vedeni nejlepšími úmysly, není v právním státě možné porušovat zákony.

Nebudu čtenáře unavovat podrobným komentováním Vetchého výroků. Ale v rozhovoru opakovaně prohlašuje, jak mu záleží na České republice, demokracii a svobodě. No v tom se asi shodneme, ale jen v tom. Možná to myslí upřímně, ale to tvrdil jeden mladý politik taky a víme, jak to dopadlo.

Proč ale tento text píšu. Ondřej Vetchý v rozhovoru naznačuje, že vyšetřování Skupiny D je na zakázku a že jde o účelovou akci. Tajemně naznačuje, že dokonce ví, kdo ten podnět a příkaz dal. Vlastně tím ukazuje, že to s demokracií a svobodou v České republice nebude zase tak slavné, když je možné vyžádat si zásah vojenské policie jako akt pomsty. Tohle prohlášení se mu moc nepovedlo.

Skupina D není obyčejný spolek. Proto jej vyšetřuje vojenská policie. Mezi jeho prominentní členy patří generál Řehka - NGŠ AČR, generál Hasala - náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky a také nechvalně známý plukovník koordinátor strategické komunikace vlády O. Foltýn. To z titulu vykonávaných funkcí rozhodně nejsou soukromé osoby. Je otázkou, zda je vůbec vhodné, aby se vysoce postaveni vojáci v činné službě účastnili práce spolku, který dodává materiál jedné z válčících stran.

Generál Řehka se vůbec často plete do politiky a rád dělá prohlášení, která mu jako vojákovi nepřísluší. Ondřej Vetchý to asi tak necítí, ale já vidím v jeho slovech a činech hodně velké ohrožení demokracie a svobody. Rozhodně větší, než probíhající vyšetřování.

Přímo se nabízí otázka, zda tito vysoce postavení důstojníci nějak koordinovali svou činnost s Ministerstvem zahraničí a zda nenarušovali zahraniční politiku České republiky. Pokud šéfoval MZV pan Lipavský, tak to asi nikdo neřešil, proč taky, podpora Ukrajiny byla největší prioritou Fialovy vlády.

V čem ale mohli pánové pochybit? Nepochybuji o tom, že spolek nějakou licenci k vývozu materiálu na Ukrajinu získal. K licencím k obchodu s vojenským materiálem a materiálem dvojího užití se vyjadřuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, v některých případech i Ministerstvo obrany a Ministerstvo zahraničních věcí. Zřejmě tyto orgány neměly námitky. Pokud neporušili podmínky licence, tak by důvod k zásahu neměl nastat. Pokud ale licenční podmínky porušili, což se amatérům klidně může stát, byl by to velký problém. Že problematice vývozních licencí většina členů Skupiny D nerozumí, přiznává i sám Vetchý.

Jiným problémem je doprava materiálu na Ukrajinu. V tisku se objevily informace, že část materiálu doprovázeli, nebo přímo převáželi vojáci AČR vybavení diplomatickými pasy. To už je úplně jiný problém. To, že na Ukrajině působí vojáci AČR je vcelku logické. Někde získávat zkušenosti z takového typu bojů získávat musí. Pokud ale převáželi materiál využívaný v bojových operacích, to už z hlediska mezinárodních vztahů velký problém je. Kdo to povolil, jak se účtovaly náklady? O tom všichni mlčí.

Nabízí se otázka, zda o tomto způsobu dopravy materiálu věděli politici, zda ji zaznamenalo Vojenské zpravodajství nebo BIS. Zda informovali vrchního velitele – prezidenta republiky a ministryni obrany o takovémto postupu. Pokud ne, nabízí se otázka, jak tyto složky plní své funkce? Pokud byl prezident informován, je s podivem, že nezasáhl.

Nehrají zde roli osobní vazby mezi prezidentem republiky a jeho přímými podřízenými? Krvavá Jana Černochová už naznačila, že o tom nevěděla. Pak je ale otázkou, nakolik opravdu řídila Ministerstvo obrany.

Pokud si tuto situaci spojíme s Řehkovými výroky, že se nebude podřizovat politikům, přidáme aktivity generálního štábu (GŠ) na poli ovlivňování veřejné diskuse na sociálních sítích, nácvik ovlivňování voleb, vidím tady zásadní ohrožení demokracie. Rozhodně větší, než je probíhající vyšetřování. Je si tohoto nebezpečí pro demokracii Ondřej Vetchý vědom?

Ondřej Vetchý se také zaklínal, že z iniciativy neměl žádný osobní prospěch. Možná je tak dobrý herec a chytře to rozhořčení zahrál, ale také možná ve spolku hrál funkci „užitečného idiota“. Prostě mu některé věci neřekli a dělo se to za jeho zády. Nebyl by první ani poslední. Okolo takovýchto zakázek se pohybují různí lobbisté a vůbec není vyloučeno, že nedošlo k předražování nakupovaného materiálu. Pokud mají členové čisté svědomí, nemělo by jim prověření finančních toků vadit. Pokud se nic neprokáže, budou očištěni. Pokud došlo k nějakým nekalostem za jejich zády, měli by být rádi, že viníci budou nalezeni a potrestáni.

Domovní prohlídky, obstavení účtů, výslechy osob se v právním státě nekonají bez povolení příslušných dozorových orgánů a na základě důvodného podezření. Je to velmi citlivá kauza a dozorující orgán určitě pečlivě zvážil důvody pro udělení souhlasu s těmito úkony. Nebo chce Vetchý naznačit, že v České republice je možné někoho obvinit na základě objednávky? To by nebyla dobrá vizitka demokracie, ale znak „banánové republiky“.

Na závěr si dovolím jednu spekulaci. Celá aféra vypukla v okamžiku, kdy se USA rozhodly výrazně omezit svou angažovanost v konfliktu a přitvrdily vyšetřování korupce v ukrajinských státních a vojenských strukturách. Nedá se vyloučit, že důvody vyšetřování Skupiny D se váží na vyšetřování prováděná přímo na Ukrajině. Američané nemají rádi, když jsou mařeny jejich záměry, nemají rádi generály nerespektující politiky. V USA jsou bez milosti penzionováni.

Ta nervozita z probíhajícího vyšetřování je veliká, prohlášení hlasitá, slova se používají silná. Skoro se nabízí přísloví „není kouře bez ohně“.