Mgr. Jan Klán

Zpráva z tisku:
Delegace STAN a Spolu položily pak věnce na hrob Neznámého sponzora.
A co na to Neznámý sponzor?
 
V čele klaka, pak ctnostné rodiny
a náruč chryzantém,
modrá saka a žena hrdiny
pod paží s amantem,
kytky v dlaních a pásky smuteční
civí tu před branou,
ulpěl na nich pach síně taneční
s radostí sehranou.
 
Co tady čumíte? Vlezte mi někam!
Copak si myslíte, že na to čekám?
Co tady civíte? Táhněte domů!
Pomníky berete, prosím vás, komu?
 
A jednou za čas se páni ustrnou
a přijdou poklečet,
je to trapas, když s pózou mistrnou
zkoušejí zabrečet!
Pak se zvednou a hraje muzika
písničku mizernou,
ještě jednou se trapně polyká
nad hrobem s lucernou.
 
Co tady čumíte? Zkoušíte vzdechnout!
Copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?
Z lidovců je nám zle, proč nám sem leze?
Kašlu vám na svetry! Já jsem chtěl kněze! 
 
Nejlíp je mi, když kočky na hrobě
v noci se mrouskají,
ježto s těmi, co tančej’ na hrobě
vůbec nic nemají.
Mňoukaj’ tence a nikdy neprosí,
neslouží Rittigům,
žádný věnce pak na hrob nenosí
Neznámým sponzorům.
 
Kolik vám platějí za tenhle nápad?
Táhněte raději s děvkama chrápat!
Co mi to říkáte? Že přispěl bych zas? Rád?
Odpověď čekáte? Nasrat, jo, nasrat!!