Mgr. Jan Klán

aneb jak jsme si za banán vyměnili doktora

Pamatujete si ještě na ty časy, kdy se stály fronty na banány? Dlouhé zástupy lidí, čekajících s nadějí, že na ně možná zbude pár žlutých křivek tropického štěstí? No ano, i to byla realita socialismu sovětského typu v Československu. Nedostatek tropického ovoce symbolizoval celé jedno společenské zřízení a možná i jeho pád. Jenže pozor — ten zlý, nevýkonný systém měl jednu zásadní vadu: každý měl svého zubaře. Každé dítě svého pediatra. Lidé měli zdravotní péči bez front a bez toho, aby museli při registraci žebrat, poníženě telefonovat nebo cestovat do jiného kraje.

Dnes máme banánů tolik, že kdybychom chtěli, můžeme jimi tapetovat obývák. Můžeme si je i rozmixovat do smoothie za 159 Kč v nějaké pofiderní hipsterské kavárně. Jsou všude, vždy a pro každého. Kapitalismus totiž přinesl tržní ráj, kde hladoví nebudou lačnit po ovoci – jen po základní zdravotní péči.

Ale ouha — přijde bolest zubu, a ejhle, začíná nová fronta. Nikoli na banány, nýbrž na zubaře. A ne že by jich bylo málo (často jsou koncentrováni v místech s největší akumulací kapitálu jako například Praha), jen neberou nové pacienty. Je to takový národní sport: hledat zdravotníka, který vám ještě nezavře dveře před nosem. Někteří lidé mají větší šanci sehnat místo na orbitální stanici snadněji, než registraci u stomatologa.

Dítě s teplotou? Pediatr na dovolené. A nový? Ať se rodiče neptají takové ptákoviny. Leda tak v Plzni, pokud jste z Ostravy. A pokud nejste zrovna extrémně bohatý nebo ochotný sáhnout hluboko do kapsy za soukromou péči, tak si zatím dejte banán. Ten aspoň netáhne, nepíchá a neboulí se vám na dásni.

Říká se, že socialismus byl nedostatková ekonomika. Ano – na některé druhy zboží. Kapitalismus je naopak nedostatkový na služby. Hlavně ty, které nelze okamžitě zpeněžit. Banán je výnosný, zub už tolik ne. Zdraví? Příliš složité, těžko se z něj dělá TikTok. V kapitalismu jste klient, nikoliv pacient.  

Ironií je, že tehdy se nám zdály banány jako symbol západního dostatku. Dnes jsou symbolem levné náhražky za systém, ve kterém byla péče samozřejmostí. Za banán jsme vyměnili jistotu. Přestali jsme stát fronty na ovoce – a začali je stát na doktory.

Tak si to shrňme: dřív jste si museli počkat na banán. Dnes si počkáte na termín. Jestli ho vůbec dostanete a to nejdřív za půl roku. Ale když vás budou bolet zuby, nezoufejte. Kousejte měkčí potraviny. Třeba banán nebo si namáčejte sušenku do čaje.

Vždyť co je víc – zdraví, nebo tropické ovoce? Kapitalismus to ví: hlavně, že to dobře vypadá na Instagramu. A že to jde koupit. Třeba i za cenu lidské důstojnosti a ohrožení zdraví.

Tak na zdraví. A na banány.