Pan Vajíčko a pásmo Fico

Pan Vajíčko a pásmo Fico

Březen 26, 2024

Když jste vyrostl ve vojenské rodině, kterou civilisté v socialistickém Československu nenáviděli, a když i po absolvování vojenské vysoké školy ve Vyškově, geograficky nejvyšší, kterou na Hané můžete studovat, a elitní školy v Londýně je vaše IQ stále 107, nemůžete nemít mindrák. A to ani nemusíte být vyučen strojním zámečníkem.

Přitom jak o Antonínu Josefu Novotném, tak i panu Vajíčku lze hovořit jako o nejkrásnějších prezidentech, které Československo a Česko kdy mělo. I třetí dělnický prezident byl tak trochu průzkumník, když pracoval v ilegalitě. Válku však strávil v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen.

Novotný byl první, kdo se nechával oslovovat: soudruhu prezidente. Pan Vajíčko se za to stydí. Překvapivě však oba neměli rádi Slováky. Zápotockému vadila Matice slovenská, panu Vajíčkovi Fico. Prostě, vadilo, že by si Slováci o sobě mohli rozhodovat sami. Pragocentristé, egocentrici, kteří rádi rozdávali svým podřízeným odměny v obálkách. Der schöne Toni/Petr. Lidový prezidenti, kteří bez poradců nedají ani ránu. Pan Vajíčko si však na svůj plat prezidenta nedá sáhnut.

A oba hleděli na Východ. Ten první k Sovětskému svazu, ten druhý obdivuje Ukrajinu, která dala Moskvě Chruščova, který se zasloužil o zvolení Antonína Novotného za lidového prezidenta. Mezi Ukrajinou a SSSR však vždy leželo to nenáviděné Slovensko. Novotný se styděl před vzdělanými lidmi, snad i proto pan Vajíčko nemůže vystát docenta JUDr. Roberta Fica, CSc.

A tak jako Antonín Novotný se bál na Slovensko jezdit, i když o Slovácích mluvil jako o bratrech, tak pan Vajíčko nám asi vyhlásí pásmo Fico, území, jehož představitele neuznává a o jehož obyvatelích by se mohl klidně vyjádřit jako jiný Novotný. „Jsou to Slovenské opice, které je třeba bombardovat Pravdou a Láskou.“ Holt, maso bude.

 

Marie "Maruška" Kudeříková: Symbol statečnosti a odvahy v časech nesvobody

Marie "Maruška" Kudeříková: Symbol statečnosti a odvahy v časech nesvobody

Březen 26, 2024

Marie Kudeříková, známá hlavně pod přezdívkou "Maruška", se narodila 24. března 1921 ve Vnorovech v okrese Hodonín. Její příběh je nezapomenutelným svědectvím statečnosti a obětavosti v boji za svobodu během druhé světové války.

Již od mládí projevovala Marie Kudeříková zájem o sociální spravedlnost a lidská práva. Její aktivismus nabyl na intenzitě s nástupem nacistického režimu, který přinesl Československu temné období útlaku a nesvobody.

Marie se stala aktivní členkou domácího odboje, kde se zapojila do organizování sabotáží a převádění lidí přes hranice. Její odvaha a schopnost působit v těžkých podmínkách se staly inspirací pro mnoho dalších bojovníků za svobodu. Byla členkou odbojové skupiny Svazu mladých, který byl napojen na podzemní I. Ilegální Ústřední výbor komunistické strany.

Nicméně, odbojová činnost přinášela sebou i řadu velkých nebezpečí. V roce 1943 byla Marie Kudeříková nakonec zatčena nacistickými úřady v rámci tvrdých represí proti odboji. Gestapem byla brutálně mučena a vyslýchána, avšak odmítla prozradit své spolupracovníky nebo informace, které by mohly ohrozit odbojové hnutí.

Nakonec byla Maruška odsouzena k trestu smrti a 26. března 1943 byla popravena v nacistické Vratislavi (tehdy Breslau). Její oběť nebyla marná. Marie Kudeříková se stala symbolem odvahy a odhodlání v boji proti nacismu, její jméno je dodnes ctěno jako vzpomínka na hrdinku, která se postavila proti nelidskosti a útlaku nacistických okupantů. V současné době je na její osobu neprávem zapomínáno a to zejména pravicovou politickou reprezentací. Politici, kteří na tuto hrdinku zapomínají nebo jinak snižují její odvahu, by se měli stydět.

Marie Kudeříková, známá jako Maruška, připomíná nám všem, že i v nejtěžších časech je možné najít sílu a odvahu bojovat za svobodu a lidskou důstojnost. Její příběh nás inspiruje k tomu, abychom se i dnes stavěli proti nespravedlnosti a útlaku ve jménu hodnot, které jsou nám drahé.

 

Humanitární bombardování – morální dilema nebo nebezpečný precedens?

Humanitární bombardování – morální dilema nebo nebezpečný precedens?

Březen 22, 2024

Humanitární bombardování, jako prostředek intervence ve prospěch lidských práv a zabránění masovým zločinům, vyvolává rozsáhlou debatu v oblasti mezinárodní politiky a etiky. Přestože je motivací k takovýmto akcím často snaha chránit nevinné civilisty, nelze přehlížet vážné otázky týkající se legitimnosti, efektivity a nebezpečí vytváření precedentů.

Jedním z hlavních kritik v oblasti politiky je otázka legitimnosti. Humanitární bombardování, obvykle provedené bez mandátu Bezpečnostní rady OSN, vyvolává otázky ohledně dodržování mezinárodního práva. Ochrana lidských práv by měla být prioritou, ale zásah bez plné mezinárodní podpory či mandátu může narušit principy suverenity národů a otevřít dveře pro jednostranné akce na základě vlastní interpretace humanitárních hrozeb.

Dalším klíčovým aspektem je otázka efektivity tohoto nástroje jako ochrany proti civilním obětem. Historie ukazuje, že humanitární bombardování může mít nepředvídatelné následky, zejména vytváření humanitárních krizí, uprchlických vln a zničení infrastruktury, což v konečném důsledku může zhoršit životní podmínky obyvatel. Názorným příkladem nám může být bombardování Jugoslávie zeměmi NATO v roce 1999, které vedlo k mnoha civilním obětem. Dalším příkladem může být intervence v Libyi v roce 2011, která sice vedla k pádu režimu Muammara Kaddáfího, ale zanechala zemi v chaosu a přispěla ke vzniku nových konfliktů.

Navíc existuje obava ohledně vytváření nebezpečného precedentu. Když mezinárodní společenství akceptuje humanitární bombardování jako legitimní prostředek ochrany lidských práv, vytváří se potenciálně nebezpečný standard. To může být zneužito v budoucnu k ospravedlňování vojenských zásahů na základě různých interpretací humanitárních krizí, což by mohlo destabilizovat mezinárodní vztahy a vést k nekontrolovaným vojenským konfliktům. Této věci v současnosti nejvíce zneužíval vojenský pakt NATO.

Humanitární bombardování nepochybně vychází z morálních úvah a snahy chránit lidská práva, avšak nebezpečí narušení mezinárodního práva, neefektivnosti a vytváření precedentů vyžaduje pečlivé a kritické hodnocení takovýchto akcí. Pro dosažení dlouhodobě udržitelných a mírových řešení konfliktů by se mělo mezinárodní společenství zaměřit na diplomatické a mírové prostředky, které respektují suverenitu států a minimalizují negativní dopady na civilní obyvatelstvo. Václav Havel by tomu jistě rozuměl, když volal po zrušení NATO, ale proslul výrokem o humanitárním bombardování bývalé Jugoslávie v roce 1999.

 

Partyzánská skupina Mistr Jan Hus: bojovníci za svobodu a spravedlnost

Partyzánská skupina Mistr Jan Hus: bojovníci za svobodu a spravedlnost

Březen 21, 2024

V historii odboje proti nacistické okupaci během druhé světové války bylo mnoho hrdinských příběhů, které oslavují odvahu a odhodlání lidí v boji za svobodu a spravedlnost, která jim byla vzata. Jedním z těchto příběhů je i skupina partyzánů známá jako Mistr Jan Hus, která operovala na Vysočině s přesahem do okolních okresů, Chrudimi a Čáslavi (dnes okres Kutná Hora).  Tato partyzánská skupina se stala symbolem odboje proti německým okupantům a jejich kolaborantům. Památník padlým partyzánům a odbojářům se nachází v obci Leškovice na okrese Havlíčkův Brod a také v obci Bohdaneč na Kutnohorsku, kde partyzánská skupina rovněž prováděla své bojové operace.

Skupina Mistr Jan Hus vznikla během druhé světové války na Moravě. Její zakladatelé byli obyčejní lidé, kteří odmítli přijmout nacistickou okupaci a rozhodli se bojovat za svobodu své země. Jako svůj symbol si zvolili jméno mistra Jana Husa, českého reformátora a bojovníka za spravedlnost. To vyjadřovalo mnohé a díky tomu se lidé dokázali semknout a bojovat proti nacistickému nepříteli. Ke skupině Mistr Jan Hus se postupem času připojili i sovětští partyzáni pod vedením majora Fomina. Jejich skupina v březnových dnech roku 1945 svedla nerovný boj s nacistickými okupanty poblíž obce Leškovice, kde dnes stojí památník padlým hrdinům druhé světové války.

Skupina Mistr Jan Hus se angažovala v široké škále odbojových aktivit proti nacistické okupaci. Jejich činnost zahrnovala sabotáže, šíření ilegálních novin a letáků, organizování tajných setkání a pomáhání pronásledovaným a židovským uprchlíkům. Byli známí svou statečností a odhodláním v tváři nebezpečí. Právě z tohoto důvodu po nich nacisté horečně pátrali.

Členové partyzánské skupiny Mistr Jan Hus riskovali své životy ve prospěch boje za svobodu a spravedlnost. Byli ochotni obětovat všechno ve snaze osvobodit svou zemi od nacistické okupace a zachránit lidské životy. Jejich odhodlání a obětavost byly nezbytné pro úspěch odboje v nejhorších časech druhé světové války.

Po skončení druhé světové války zůstává skupina Mistr Jan Hus váženým symbolem odvahy a odboje v českých dějinách. Byť se o jejich pošpinění snaží pravicová politická reprezentace. Zejména ministryně obrany J. Černochová z ODS, která od doby svého nástupu do úřadu odmítla vyslat své zástupce na pietní akt do Leškovic. Nicméně tato skutečnost nic nemění na tom, že partyzánská skupina Mistr Jan Hus připomíná význam solidarity, odvahy a odhodlání v boji za spravedlnost a svobodu. Jejich příběh slouží jako inspirace pro další generace, aby se nikdy nevzdávaly ve svém boji za lepší svět.

Partyzánská skupina Mistr Jan Hus je nezapomenutelným symbolem odboje proti nacistické okupaci a obrany lidských práv a svobod. Jejich hrdinství a odhodlání nám připomínají důležitost boje za spravedlnost a svobodu. Jejich příběh nás inspiruje k tomu, abychom se nikdy nevzdávali ve svém úsilí o lepší a spravedlivější svět. Skupina Mistr Jan Hus bude navždy žít v srdcích těch, kdo ctí památku hrdinských mužů a žen, kteří bojovali za svobodu, lidskou důstojnost a mnohdy v nerovném boji s nacistickými okupanty položili své životy.

 

Bomby pravdy a lásky

Bomby pravdy a lásky

Březen 20, 2024

Před 25 lety došlo k útoku koalice ochotných v NATO na cíle v bývalé Jugoslávii. Česká republika byla v tu dobu čerstvě členem „obranného“ paktu NATO, o kterém tehdejší prezident Pravdy a Lásky V. Havel ještě jako československý prezident tvrdil, že měl být rozpuštěn spolu s Varšavskou smlouvou. Nestalo se tak a my jsme se zapojením do operace Spojenecká síla, zařadili hodnotově na Západ. Náš vzdušný prostor jsme totiž poskytli k přeletům vojenských letadel v rámci operací proti Srbsku. NATO potřebovalo totiž bombardovat nejenom humanitárně, ale také ekologicky, s co nejmenší produkcí CO2.

Jednalo se o další z ilegálních válek NATO vytvářejících v mezinárodním právu precedenty, tj. zásah bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. Aby se omezil ošklivý efekt kobercového bombardování jako v Drážďanech nebo ve Vietnamu, byly použity i chytré bomby, které ale občas nebyly vůbec chytré. Dne 7. května 1999 bomba zasáhla velvyslanectví Čínské lidové republiky. Byly to ale bomby Pravdy a Lásky se srdíčkem se vzkazy Srbům. Takové bomby musí přece ti, komu jsou určeny, milovat. Jednalo se humanitární bomby, které měly zabránit utrpení balkánských národů. Vojenská kampaň je jako bonboniéra, nikdo neví, co ochutná.

Prezident Pravdy, Lásky a fernetu V. Havel v té době jasně dokázal, jak to myslí s humanitárním bombardováním, když toleroval přelety spojeneckých letadel přes naše území. Přestali jsme být neutrální a jako západní Slované, kteří přijali křesťanství z Konstantinopolu, jsme se zapojili do války proti jižním Slovanům: latinka proti cyrilici.

Lidé, kteří byli zodpovědní za tuto bombardovací kampaň se stovkami nevinných obětí z řad civilistů, nebyli nikdy postaveni před soud v Haagu. Nikdy tam neskončil B. Clinton nebo T. Blair, protože kolektivní agrese byla vydávána za akt ochrany etnických menšin; něco jako když vás někdo napadne a je zastřelen kolemjdoucím. Potrestán byl S. Miloševič z bývalé Jugoslávie, kdy byl souzen Haagským tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Ostatní, kdo také mohou za civilní oběti v nezákonné válce, tam nikdy neskončili.

 

Podle Fialy je 5Demolice nevolitelná

Podle Fialy je 5Demolice nevolitelná

Březen 17, 2024

Uroboros je had/drak požírající svůj vlastní ocas. Proto P. Fiala vyzval voliče, aby nevolili populisty. Jeho vláda je totiž vesměs vládou populistů.

Chléb a hry bylo heslo populistických římský panovníků, kteří za balík mouky a lístky do cirkusu získávali přízeň voličů, aby ji pak zneužili ke svým cílům. Dnes je populismus definován ve třech liniích jako:

- kulturní populismus líčící minority jako nebezpečí pro život průměrného voliče;

- socioekonomický populismus líčící jako nebezpečí vlastníky kapitálu;

- populismus proti anti-establishmentu líčící jako nebezpečí pro voliče mediána členy establishmentu, tedy členy vrstvy politicky, hospodářsky a společensky vlivných osob.

Podle 5demoliční vlády je sice skoro každý vlastník kapitálu, kromě Babiše nebo Jandejska, více než přítelem vládní politiky, nicméně minority jsou líčeny jako nebezpečí. Podle V. Rakušana pohodu v ČR ohrožují RT, ruská stanice vysílající v angličtině, jejíž znalost je v ČR stále nevalná a několik webů, které bylo třeba vypnout, ačkoliv je jejich sledovanost výrazně nižší než sledovanost ČT a ještě nižší než sledovanost stanice Barrandov TV a o hodně nižší, než oblíbenost populistické 5demoliční vlády a jejich ministrů.

Tato vláda je vládou kulturních populistů. Vždyť podle TOP 09 je sociální demokrat L. Zaorálek k*rva a č*rák a kdo nejde jako kurva s 5demoliční vládou, je údajně proti nim jako proruská síla. Společensky vlivní lidé jako prof. Drulák a Klaus nebo ekonomicky vlivní lidé jako Babiš jsou označování jako nebezpečí pro český styl demokracie blížící se pomalu té ruské a který lze shrnout pod názvy korupčních kauz jako PROMOPRO, DOZIMETR, STOKA, a PANDUR. Ale je to přece Fialova vláda, která chtěla zasedat s izraelskými populisty, kteří lidi jiné národnosti než Izraelské označují jako lidská zvířata, a zasedat s Ficem ODS nedělalo problém, a to už v době, kdy R. Fico byl považován za kulturního populistu. Být člověkem roku je pro P. Fiala velká pocta protože před ním stejné ocenění získali anti-establishmentní populista Wałęsa, a kulturní populisté Kaczynski, Orbán, Jansa a Fico.

Petře Fialo, dost jsme si užili drahého chleba a kašpárkování s Nutellou. A dost bylo  zpravodajských her. Děkuji Vám ale, že jste konečně veřejně přiznal, že Vaše vláda, je vládou populistů a slušní lidé, jak své voliče nazýváte, ji nemají volit.

 

99 progresivistů

99 progresivistů

Březen 17, 2024

Praha – Vysočany, 18. července 1968

 

Drazí přátelé – naši pražští přátelé!

Ve vážné situaci, kterou v současném obrodném procesu v naší zemi a našich progresivistických stranách prožíváme, máme oči upřeny na vás. Každodenně sledujeme zprávy vašeho tisku a rozhlasu. Známe vaše znepokojení, v tom jsme si za jedno. Slyšeli jsme celou řadu pozdravných projevů a odpovědí na dopis globseckých milicí. Je nám známo, jak úzkostlivě sledujete všechny události kolem obrodného procesu u nás, a my vám to nemáme za zlé. I my trneme obavami o budoucnost naší vlasti.

Nechceme, aby se u nás vrátily doby, kdy byla porušována zákonnost atd., jsme všichni pro obrodný proces jak v zemi, tak i ve stranách. Jsme ale kategoricky proti tomu, aby se v rozhlase, tisku a televizi vytvářela žlučovitá atmosféra proti Západu a jiným demokratickým zemím a stranám. Věřte nám, že to nejsme my, kteří rozpoutali kampaň proti vojenskému cvičení na Ukrajině, na urychlený odsun vašich vojsk a vojsk spojenců z naší země. Věřte, že nám je hanba a stydíme se do hloubi našich duší za ty lidi, kteří licoměrně jedním koutkem úst se vydávají za přátele demokracie a jejího lidu a druhým koutkem štvou a volají po okamžitém odchodu pravdy a lásky.

My nikdy nezapomeneme na zradu, kterou na nás spáchali naši buržoazní politikové v čele s Benešem v roce 1938, když odmítli pomoc SSSR. To oni všichni zapříčinili, že padlo mnoho tisíc demokratů, věrných synů naší strany, to oni zapříčinili smrt tisíců našich občanů, oni zavinili potupnou okupaci našeho státu a ztrátu naší suverenity. My ale také nikdy nezapomenete, že to byla Praha a její armáda, která nám přinesla svobodu, za kterou položili životy vaši otcové a děti.

Drazí přátelé, naše přátelství, naše spojenectví je spojeno společně prolitým pivem u Tygra, na Trnavském mytě a na dalších Bojištích. Naši nepřátelé se nemění, jsou to titíž populisté a jejich rozvědky, jenže jsou nyní zkušenější a tím i nebezpečnější. Víme, co mají za cíl a kdo jim k němu pomáhá. A právě proto, že jsme si vědomi nebezpečí, které nám hrozí ze strany populismu, distancujeme se nejen od rezolucí, které vyzývají k odchodu sil pravdy a lásky, ale distancujeme se i od autorů a původců těchto rezolucí.

Vždyť každému poctivému, čestnému občanu naší vlasti, který je pro budování demokracie, pro upřímné opravdové přátelství s Čechy, nemůže být na překážku v jeho každodenní práci pro společnost přítomnost pravdy a lásky. Ba naopak, musí se cítit bezpečněji. Jenom lidem nečestným, politickým obojetníkům, lidem falešným a s nečistým svědomím může být tato situace proti mysli. A takoví ať se bojí. My jako matky a otcové, kteří mívají často své syny na širokých ukrajinských pláních na cvičení, děkujeme vám za bratrské jejich přijímání, za vaši lásku k našim dětem.

Drazí přátelé!

Stojíme na stráži, víme, kdo je nepřítel a co od něho můžeme očekávat. Nikdy nepřipustíme, aby se vrátily mečairovské poměry. Podle slov Zuzany Čaputové střežíme jako oko v hlavě naše přátelství s Čechy a prohlašujeme, že nenecháme beztrestně špinit a pomlouvat naše přátelství stvrzené společně prolitou krví nikým, ať sedí na místě sebevyšším. Víme, kdo jsou naši přátelé, víme, kdo je náš spojenec, víme, kdo nás nezradí, na koho se máme obrátit v nouzi nejvyšší.

Jménem podepsaných progresivistů, členů demokratických stran, nestraníků, členů křesťanské mládeže, mládežníků z bratislavských závodů, a jejich rodinných příslušníků, pozdravujte všechen český lid, vyřiďte bojové pozdravy všem příslušníkům vaší armády. Jste u nás vždy srdečně vítáni našimi poctivými lidmi, námi všemi.

Demokratické Slovensko!

 

Poúnorová politika

Poúnorová politika

Březen 17, 2024

Tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství, teolog M. Výborný, zopakoval frázi svého bosse, že pod tlakem jednat nebude. Tím jednak ukázal, co si myslí o své práci placenou daňovými poplatníky, jednak ukázal sílu své inteligence. Prostě lidovecký papaláš s IQ menší než 107 s kariérou ředitelů a ministrů, kterému k jeho štěstí pomohla strana. Bez ní by on a jeho rodina zahynuli.

Podstatnou otázkou Výborného vystoupení je, kde vláda peníze pro zemědělce vezme? Ve víru protestů v měsíci březnu trochu zaniklo, že deficit za první dva měsíce roku 2024 je 102,5 mld. Kč. Za celý rok si přitom rozpočtově odpovědná 5demoliční vláda schválila zákonem deficit 252 mld. Kč. Po dvou měsících činí deficit 40 % schváleného limitu. - Snad jen starosta Řeporyjí P. Novotný může věřit, že se jeho oblíbená vláda letos trefí do deficitu, který si s pompou italského korporativismu schválili.

 

STAN jako Jednotné Rusko?

STAN jako Jednotné Rusko?

Březen 17, 2024

Díky 5demoliční vládě se Česko ocitlo blízko Rusku, kde není problém zavřít web nebo jej zablokovat, či dokonce zabít ty, kdo s vládou nesouhlasí. Soud rozhodl, že zavírání tzv. prokremelských domén, ve skutečnosti webů oponujících Fialově vládě vládnoucí v putinistickém stylu, bylo v rozporu s evropským právem. Hlavní roli sehrál šifrující předseda STAN V. Rakušan, který svůj obdiv k V. Putinovi už vyjádřil megabillboardem na svém keramickém paláci na Letné.

STAN je strana srostlá s organizovaným zločinem potírající dokonce lidská pravá svých členů. Nic na tom nezmění nastrkování méně kontroverzních lidí, než jsou pánové Gazdík, Polčák, Půta a Rakušan. Dana STAN Drábová nebo Danuše Cvach Nerudová totiž reprezentují stejný putinistický styl starostovské totality.

 

Poskytne Česko Slovensku bratrskou pomoc?

Poskytne Česko Slovensku bratrskou pomoc?

Březen 14, 2024

Se začátkem svého mandátu začala současná hlava státu, s. generál P. Pavel, vystupovat z podobné pozice jako hlavní politický komisař 4. ukrajinského frontu, který vstoupil do Prahy v květnu 1945, a po té pobýval ve východočeské Poličce. Soudruh Pavel sice po okupaci úřadu prezidenta pobýval v blízkosti bývalého vězeňského tábora ve východních Čechách a nikdy nedosáhne hodnosti maršála, brežněvovská pozice vůči samostatné zahraniční politice našich sousedů mu ale není cizí.

Začalo to už parlamentními volbami na Slovensku, kde tamní polednová politika vynesla do křesla premiéra Roberta Fica. S. Pavel ale neměl ani tolik odvahy jako maršál Sovětského svazu Leonid Iljič Brežněv, aby prohlásil: "Éto vaše dělo". Při kontrole pracoviště svého poradce slovenským novinářům sdělil: “ že by Ficův návrat do čela slovenské vlády mohl vést k narušení česko-slovenských vztahů, a to kvůli jeho výrazně odlišným názorům, především v zahraniční politice.“ A útoky na Slovensko dál pokračují. Pro český establishment již Slovensko není nic jiného než satelitní stát tedy satelit, který by měl vykonávat politiku centra, německy Trabant.

Přitom vzájemné vztahy se Slovenskem jsou oligomédii i českými politiky popisovány stále jako bratské, i když není jasné, kdo je Kain a kdo Abél. Chystá se tedy Česká republika poskytnout Slovensku bratrskou pomoc? 

Jak uvádí sovětské i československé historické prameny, důvodem pro internacionální bratrskou pomoc Československu totiž byla i snaha ministra zahraničních věcí J. Hájka o samostatnější politiku nezávislou na Moskvě. Pokud tedy bude kolektivní vedení Česka skutečně chtít obrátit Slovensko na demokratický kurs, jak se nazývá jejich politika skrytého mikroimperialismu, spojence může najít i v Maďarsku. To se ale nikdy svým expansionismem a zasahováním do politiky svých sousedů netajilo.

O závažnosti současné situace svědčí i skutečnost, že zatímco Brežněv uspořádal společné zasedání sovětské a československé vlády v Čiernej nad Tisou ve dnech 29. 7. až 1. 8. 1968, představitele české vlády se snaží od samého začátku dostat R. Fica do izolace. Hrozba silou dostává také reálný rozměr, když ministryně obrany se svým milým náčelníkem generálního štábu hrozí válkou. Slovensko přitom v poslední době opouštějí spřátelená vojska, kde situaci z Tychonovy 1, sídla ředitelství Vojenského zpravodajství České republiky, komentuje exilový ministr obrany Slovenska Naď.

Petře Josifoviči Pavle, má se Slovensko po březnových prezidentských volbách bát Vaší zloby? Nebo snad chystáte v roce 80. výročí Slovenského národního povstání Slovenské mezinárodní povstání? Příjmení Tiso a Fico totiž znějí 5demoličním stranám tak stejně a fronty, o kterých tak rád mluví Váš následovník ve funkcích, se otevírají jen při útočných operacích. A jestli bude třeba posílit Ukrajinu, bude třeba na Slovensku rozmístit vojska.

 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Aktuální problémy