Mgr. Jan Klán

Ideová konference ODS přišla s heslem „Bez svobody není prosperita“. Na první pohled jde o slogan, který lze očekávat. Svobodná společnost, svobodné podnikání, svobodná výměna názorů – to přece byly pro ODS základy fungující demokracie. Jenže právě zde vzniká překvapení, proč ODS po čtyřech letech své vlády proti svobodě má vystupovat jako velký hlasatel svobody. Protože pokud bychom posuzovali politické strany podle jejich činů a nikoliv podle povrchních marketingových sloganů, vzniká poněkud rozporuplný obraz.

Během posledních let jsme byli svědky situace, kdy ministerstvo vlády pod vedením ODS bez soudního rozhodnutí vyžadovalo zablokovaní několik zpravodajských webů, což pak bylo soudně posouzeno jako nesprávné. Bez ohledu na to, co si kdo myslí o obsahu těchto webů, šlo o mimořádný zásah do svobody informačního prostoru. Vládní představitelé ODS však cenzurní krok hájili jako nezbytný. Kde tehdy byla svoboda, o které dnes ODS hovoří?

Stejně tak se během posledních let autoritářské vlády ODS stalo běžnou součástí veřejné debaty dehonestující nálepkování názorových odpůrců. Kdo nesouhlasil s vládní linií v otázkách jednostranné ukrajinské zahraniční politiky, energetiky nebo migrace, mohl být označen za populistu, extremistu, dezinformátora nebo dokonce bezpečnostní hrozbu. Místo otevřené diskuse často nastupovalo odsuzování a podněcování k represi a kriminalizaci. Opět zde vyvstává otázka: je tohle pojetí svobody?

Ještě zajímavější je ekonomická rovina celé věci. ODS tradičně dříve vystupovala jako strana svobody, volného trhu a minimálních zásahů do ekonomiky. Jenže během svého vládnutí podporovala politiku, která českou ekonomiku stále více podřizovala svým geopolitickým prioritám. Omezení obchodních vztahů s některými zeměmi, například s Čínou, jednostranná východní orientace na Ukrajinu (ukrajinizace české společnosti), a stále vyšší státní výdaje na zbrojení – to vše představuje významné zásahy do ekonomického prostředí. České firmy tím velmi trpěly.

Lze se samozřejmě vysmívat ODS a ptát se, kde je její čistý ekonomický liberalismus s obranou ekonomické svobody, kterým se ODS po desetiletí chlubila. Ale jsou i jiné, inteligentnější pojetí ekonomiky, které prosazují otevřenost a svobodu na všechny čtyři světové strany.

Důležité je dodat, že ODS a další strany v koaliční vládě nedostaly ve volbách v roce 2021 žádný mandát na to, aby učinily svojí prioritou podporovaní války na Ukrajině, která vznikla až v roce 2022. Bývalý neblaze proslulý premiér Fiala ale stále autoritářsky vysílal signály o tom, že tato válka byla pro jeho vládu prioritou.

Paradox celé ideové konference ODS spočívá v tom, že slogan „Bez svobody není prosperita“ zní spíše jako kritika politiky, kterou sama ODS v posledních letech spoluutvářela. Pokud totiž svoboda znamená svobodnou výměnu názorů, pak bylo veřejného prostoru v posledních letech méně svobodného než dříve. Pokud svoboda znamená respekt k odlišným názorům, pak jsme byli svědky období, kdy se z politického nesouhlasu často stával nejen morální, ale i právní problém.

Pokud svoboda znamená svobodné podnikání, pak podnikatelé čelili rostoucí nezdůvodněné regulaci, nejistotě a nesnášenlivě ideologicky motivovaným zásahům do ekonomických vztahů. Možná proto hlavní slogan konference nepůsobí jako sebevědomé vyhlášení programu do budoucna, ale spíše jako trapné, hloupé a drzé heslo, za které možná bude chtít mnoho občanů vlepit představitelům ODS facku. Heslo připomíná otázku, kterou by si měla upadající ODS položit sama sobě: Jestliže je údajně svoboda pro ODS tak důležitá, proč se během čtyř let svého vládního diktátu tolikrát uchylovala k jejímu omezování?